VYBRÁNO
PŘI PRVNÍ SBÍRCE SE VYBRALO 11 KILOGRAMŮ VÍČEK Z PET LAHVÍ. MOCKRÁT DĚKUJEME.SBÍREJTE DÁL !!
PŘI DRUHÉ SBÍRCE SE VYBRALO 37 KILOGRAMŮ A CELKEM SE VYBRALO KRÁSNÝCH 48 KILOGRAMŮ VÍČEK. ZBĚR POKRAČUJE I PŘÍŠTÍ ROK TAK NEVÁHEJTE A ZBÍREJTE DÁL MARTINOVI TO MOC POMŮŽE. DĚKUJEME
PROČ SE VÍČKA ZBÍRAJÍ A NA KOHO
Je to osud člověka, který žije v
Hejtmánkovicích a jmenuje se Martin Rozum. Je to mladý muž,
plný energie, který ještě nedávno studoval vysokou školu,
aktivně sportoval, smál se a miloval život ...
Potom přišlo náhle několik minut černého osudu, které mu
změnily celý jeho život. Byl únor 2012, běžný večer a Martin se
po náročném dni necítil dobře a tak se chystal odpočívat. Do
postele už ale nedošel, udělalo se mu špatně, upadl na zem, měl
křeče, přestával dýchat. Jeho stav byl velice vážný!
První lékařská pomoc mu byla poskytnuta několik minut poté
a záchranka Martina odvezla do náchodské nemocnice, kde byl
urgentně vyšetřen, provedeno CT mozku a na ARO v Náchodě
byl napojen na pomocné přístroje, které ho udržovaly při životě.
V té době se dle výsledků vyšetření stav Martina zdál být
bohužel neslučitelný se životem. Došlo ke krvácení do mozku
po prasknutí cévní výdutě.
Rodina Martina se ale nechtěla smířit s krutým osudem a i
přes velice malou pravděpodobnost na úspěch následovala další
vyšetření, operace mozku v Praze, spousta probdělých nocí nad
lůžkem syna s nejistou prognózou. Konsilium lékařů matce
sdělilo, žádná naděje. V ten okamžik matka vnitřně cítila naději
a začala bojovat o svého syna jako lvice a nejen matka, ale i
celá rodina ač naděje byla nulová. Beznadějný boj s osudem byl
částečně vyhrán.
Po několika týdnech byl Martin převezen k dalšímu léčení do
místa bydliště, na ARO nemocnice v Broumově, kde byl stále
napojen na přístroje. Matka po domluvě s personálem byla u
lůžka Martina každý den. Ubíhal den za dnem a po
vyčerpávající práci matky a veškerého zdravotnického
personálu se stav Martina mírně vylepšoval.
Osudy lidí jsou různé a právě v této rodině jeden osud
převrátil všem život „naruby“! Matka nemohla nadále
vykonávat své zaměstnání a zůstala doma, aby Martinovi
poskytla vše, co potřebuje a aby mu život co nejvíce ulehčila.
Vážení přátelé, již je tomu 18 měsíců, život přináší dny pěkné
i horší, ale Martin do současné doby překonal spoustu překážek,
podrobil se znovu operaci mozku, denně rehabilituje, je pečlivě
opečováván svou rodinou a také jeho stav se po mravenčí práci
markantně vylepšil! Sami lékaři mluví o ,,zázraku“!
Martinovi blízcí musejí ale bohužel velmi často bojovat s
byrokracií v našem státě, který život lidem s handicapem
neusnadňuje. Týká se to vyřizování soudních kauz ohledně
opatrovnictví, žádostí o rehabilitační pomůcky a příspěvků
zdravotních pojišťoven atd. Protože Martin potřebuje 24-
hodinovou péči, každé opakované „úřednické zařizování“ a to
většinou bez velkého efektu je pro rodinu velmi zatěžující.
V současné době je Martin schopen s vámi promluvit a to i v
anglickém jazyce, přivítá vás podáním ruky, vyjmenuje hráče,
se kterými hrál fotbal za Sokol Hejtmánkovice, sleduje oblíbené
pořady v televizi, zase rád jí a směje se! Jeho vitalita a síla k žití
je obdivuhodná! Denně rehabilituje a posiluje svaly, které
nemohl doposud používat, ale bohužel pohyb je velmi náročný
a čeká ho ještě spousta dní těžké práce, aby vám mohl přijít
naproti.
Vše může ale zvládnout lépe, pokud bude mít kvalitní
pomůcky, jako je například speciální rehabilitační vozík,
upravená sedačka v autě apod., které jsou pro rodinu Martina
finančně nedostupné.
Naše obec chce Martinovi a jeho rodině v jejich nelehké
situaci pomoci a proto navrhuje několik možností, jak získat
část peněz, které přispějí na nákup speciálního vozíku a
pomůcek:
Další možností jak pomoci je sběr víček
z PET lahví. Víčka můžete sbírat a
odevzdatje ve škole. pokud jste si přečetli tento příběh a
chcete pomoci, učiníte především jednoho mladého člověka
šťastnějším ...
Jsem rád, že vám nejsou osudy lidí lhostejné a chci
vám za to jménem svým i jménem Martinovy rodiny moc
poděkovat !!!
VÍČKA ODEVZTÁVEJTE VE ŠKOLE DO 20.6.2014 MOCKRÁT DĚKUJI